Kdo,co ? Miroslav Malbeck

Jmenuji se Miroslav Malbeck, jsem inženýr chemie a na internetu používám nick pro Dvoranu Hlouposti Viktor Čistič. 

Má diagnoza:  prý PSYCHOPAT ...posudˇte sami

Narodil jsem se 4. července 1948 v Praze.
V Ústí nad Labem jsem vystudoval střední průmyslovou školu http://www.sps-ul.cz/doku.php/start. 

Během studia vysoké školy v ČSSR (jsem chemik, stejně jako Miroslav Kalousek) jsem udával na rektorátu své spolužáky za naprosté drobnosti, ale měl jsem dar slova, rudou knížku a tak i proto mi soudruzi vše uvěřili.

Po vystudování vysoké školy za socialistické peníze jsem v roce 1981 emigroval s rodinou do Rakouska.

Mým celoživotním velkým koníčkem je udávání a lhaní. Také jako emigrant v Rakousku jsem udával a to pro změnu emigranty, co utekli z komunistického Československa a to jejich rakouským zaměstnavatelům. Důvod byl prostý: v diskuzních fórech se mnou nesouhlasili a tak jsem si o nich zjistil údaje a jejich zaměstnavatelům napsal, že důvodem emigrace z ČSSR byly nejrůznější mravnostní delikty. Za všechny případy jeden: slovensky emigrant pan Wolfgang Dobák byl svým rakouským zaměstnavatelem na základě mojí dehonestace vyhozen na hodinu z práce. 

Pikantní je, že já sám jsem byl za velmi špatnou pracovní morálku propuštěn z jisté rakouské vinařské společnosti. Chtěl jsem totiž socialisticky pracovat, ale kapitalisticky žit. Po té jsem se já Ing.Malbeck (ano jsem inženýr) živil rozvážením prostitutek do a z "puffu" a obdobnými "pracovními pozicemi". 

Mám celkem dva spisy za trestné činy jejich čísla jsou T-4156 a V-5876. Jeden proto, že mne policie vyšetřovala za rozkrádání socialistického majetku. Průšvihy jsem se snažil žehlit jak jinak práskáním na spoluhráče z kapely,  jsem "muzikant" a vytrubuji na křídlovku. Udávání mne skutečně velmi baví, využíval jsem toho v podstatě kdekoliv a kdykoliv jsem se v různých životních etapách vyskytoval.

Druhý spis je za  mlácení manželky. Manželka ode mne se třemi syny po několika letech utekla. Žil jsem pak sám. Zjistil jsem však díky tomu, že mi lépe vyhovují muži. Intimně i intelektuálně.

http://krystlikovabanda.blogspot.cz/2012/09/miroslav-malbeck-vulgo-emil.html

Dříve jsem se pokoušel seznámit se na Seznam.cz s ohledem na moji orientaci, není snadné vhodný protějšek. Zjistil jsem, že nejlepší je se vydat přímo mezi kluky do gay klubů.) 

http://dvoranaslavy.blogspot.com/2012/08/trumpeta-trubka-nebo-trouba.html

pište mi na email: MiroslavMalbeck@gmail.com

Miroslav Malbeck, Ing. 

Ober-Reinbach 28
5600 Reinbach

Telefon: 06412-5587

http://www.herold.at/telefonbuch/miroslav-malbeck/

Viktor Čistič (vlastním jménem Miroslav Malbeck) - rentiér z Ústí nad Labem

VÝZVA:

KDO MÁ NĚJAKÉ VIDEO NA TÉMA SEX SE SLONEM, ANEBO OSOBNÍ ZKUŠENOST S NÍM PIŠTE NA ADRESU:
MiroslavMalbeck@gmail.com

Miroslav Malbeck, Ing. (nick Viktor Čistič)

Ober-Reinbach 28
5600 Reinbach

Telefon: 06412-5587

Na fotografii je přítel Sigurdur z Islandu, máme stejné zájmy:


Sigurdur Hjartarson, majitel muzea, stojící  u pokleslého sloního penisu, v provedení ve dřevě...

Slonní originál...to vidím velmi rád :) 

Největší penis, jaký byl na Islandu v muzeu S. H. představen, patří velrybě; váží 70 kilogramů a je dlouhý 1,7 metru. Nejmenší je naopak pohlavní ústrojí křečka, které má sotva dva milimetry a je třeba se na ně dívat zvětšovacím sklem. Sám jsem měl problém ho spatřit.

Jeden z druhů, který tady evidentně není zastoupen, je homo sapiens. To ale může být brzo napraveno, protože svůj pohlavní úd chtějí po své smrti muzeu věnovat jeden Němec, Američan, Islanďan a Brit. Potvrzuje to listina vystavená v jedné vitríně.

Hjartarson mi řekl, že islandský dárce, třiadevadesátiletý muž, byl v mládí sukničkář, který si myslel, že bude-li jeho penis v muzejní sbírce, zajistí mu to věčnou slávu. Kvůli své ješitnosti ale začal později váhat. "Uvědomil si, že jeho penis se s věkem scvrkává, a začal se bát, že už by potom nebyl vhodným exponátem," řekl Hjartarson.

I já bych rád věnoval svůj PENIS muzeu. Přítel Sigurdur k tomu dodává, že by mi to nedoporučoval, prý už nyní připomíná pohlavní úd křečka :).

Mám saunu...

Jmenuji se Miroslav Malbeck a na internetu používám nick Viktor Čistič.

Miluji saunu. Pach potu a vonných esencí. Mám saunu u svého domu. Moji přátelé se pravidelně 3 x v týdnu se mnou saunují. Zleva Konrad, David, Helmut, Erich a Peter.




Zavítal mezi nás sv. Mikuláš.

Moderní jsou lamy a jejich tlamy.

Jmenuji se Miroslav Malbeck (mM)  a na internetu používám nick Viktor Čistič.

Taky ulítávám  na sexu se zvířaty. Naštěstí se roztrhl pytel s bordely, kde si místo dvounohé kočičky berete na pokoj čtyřnohou krávu. Nebo kozu. Záleží na vašem sexuálním apetitu. IN jsou teď hlavně ovce. V Rakusku to zatím nelze, ale v Německu ano.

Rozmach takových nevěstinců umožňuje německý zákon. Ten sice stanovil, že je zvířecí porno nezákonné, ale sex se zvířectvem je naprosto legální. Všichni zoofilové se tak pomalu ale jistě stahují do Německa. Parlament už ale prý začíná projednávat změnu zákona, při čemž by se takové zoofilní chování pokutovalo až do výše 800 000 korun. Nechápu proč, když je to tak uvolňující a ...

Tyto podniky se začaly otevírat i proto, aby se milovníci zvířat  mého typu měli kde se vyřádit. Vzpomeňme případ, kdy si zemědělec z městečka Gross-Gerau na jihozápadu země všiml, že se jeho jindy přátelské stádo ovcí začíná podezřele vyhýbat lidem. Bodejť by ne. Já mám také stádečko ovci a nejraději mám ovci Květu! Jen kdyby u toho tak nebečela... pak mi chodí stížnosti až se sousední obce.

Komisařka na ochranu zvířat Madeleine Martin přiznává: „Ano, existují teď u nás nevěstince se zvířaty,“ a dodává, že někteří tyto bordely zahrnuli do svého životního stylu. Je mi divné, proč to tak zvláštně neeticky komentuje.

A víte, že existují i erotické zoologické zahrady, kde nejvíc frčí lamy? Ne, tam s dětmi v neděli odpoledne opravdu nechoďte.

A propos, jaké choutky máte vy? Já rád ty lamy. Květa to neví.

Pište mi zkušenosti na : MiroslavMalbeck@gmail.com

Miroslav Malbeck, Ing. 

Ober-Reinbach 28
5600 Reinbach

Telefon: 06412-5587

Petr z gay klubu ze Salzburgu..

Cítil jsem se, jak kdybych jel po silnici, kde na mě ze všech stran signalizovaly značky stůj nebo pozor. Cítil jsem se, jak kdybych jedl zakázané ovoce. A že chutnalo. Petr chutnal nějak jinak. Myslím si, že i kdybych tu napsal celou kapitolu o tom, jaký pocit jsem měl z našich vzájemných polibků, nedokázal bych plně obsáhnout skutečný prožitek, který mi jeho ústa nabízela. Líbal jinak než ostatní kluci, se kterými jsem si kdy vyměnil polibky. Možná to bylo proto, že jeho rty dříve těšily jen dívčí ústa, možná proto, že jsme se znali skutečně dobře a tak veškeré události, které jsme měli za sebou, ještě víc umocňovaly ten silný pocit vzájemnosti a odevzdanosti, který jsem z našich společných chvil cítil.

Od onoho večera v parku, od oněch esemesek, které jsme si toho dne vyměnili a od toho výjimečného rána, jsme trávili každou volnou chvíli spolu. První dny mi to přišlo celé zvláštní. Navštěvoval jsem doma já jeho nebo on mě podle toho, kde jsme tušili větší soukromí. Oba jsme cítili nepotlačitelné nutkání být spolu. Psali jsme si dlouho do noci zprávy o tom, co pro druhého znamenáme. Když jsme byli sami, nemohl jsem ze sebe střást jeho ruce, které se přes oblečení seznamovali se stavbou mého těla. A to líbání… Měl jsem pocit, že jsem nikdy s nikým nenalíbal tolik, co s ním. Připadal jsem si nezvykle opečovávaný a ano i milovaný. Jak jsem už naznačil. Z počátku jsem se snažil své city tlumit, protože mi v hlavě jasně zněla varování, že tohle přeci nemůže skončit dobře.

Petr musel můj vnitřní boj vycítit. Jak jsem napsal dříve, na takové věci měl talent. Někdy bych si přál, vidět mu do duše tolik, jak on viděl do té mé. Nebyl sice můj první kluk a tak jsem věděl, co a jak mám dělat, abych mu z našich společných chvil nabídl nezapomenutelné zážitky, ale všechny tyhle vědomosti mi byly k ničemu. Byl pro mě, jak mýdlová bublina, kterou bych mohl sebemenším láskyplným dotekem přivést k prasknutí. Nikdy jsem to nebyl já, kdo dal první pusu. Nikdy jsem to nebyl já, kdo se toho prvního dotkl. Vsadím se, že kdyby byl Petr gay, tak si všechny tyhle náznaky vyloží jako nezájem. Nakonec se ukázalo, že nad všemi mými zkušenosti s kluky, zvítězily Petrovi znalosti vztahů, toho, jak se k tomu druhému chovat, jak ho milovat, dát mu lásku.

„Dělám něco špatně?“ Odklonil se z našeho vzájemného pocitu. Tváří v tvář mravenčení, které se mi rozlévalo celým tělem, jsem nemohl proti jeho technice nic namítat. Zůstal jsem tam s blaženým výrazem ve tváři a čekal, kdy se na mě opět přitiskne a bude pokračovat. Zamžoural jsem očima a snažil se z jeho tváře vyčíst, co se děje. „Seš ňákej zaraženej, brachu,“ pokračoval. Udeřil hřebíček na hlavičku. Byl jsem si vědom, že to už dávno poznal, ale stále jsem spoléhal na to, že pokud toto téma nepřinesl na přetřes minule, neudělá to ani dnes a tak stále dokola. Byl jsem přistižen v celé své nahotě své duše. Chtěl jsem uhnout očima, ale jeho ruce byly zase rychlejší a něžně mi zablokoval jakoukoli možnost otočit se jinam než k němu. Tyhle zatracené chvaty z kickboxu. Stále ze mě nevypadla žádná odpověď. Sklopil jsem alespoň zrak hluboko do oblasti jeho rozkroku. Péťa uvolnil své sevření a ve chvíli, kdy jsem se chtěl svým zrakem zaměřit znovu na jeho krásnou tvář, mě nečekaně silně obejmul.

„Já se taky bojím.“ Bože, jak já mu závidím tu schopnost, vyjádřit za použití těch nejobyčejnějších slov, všechny ty neobyčejné věci, kolem nás. Náš dech se rychle synchronizoval. Cítil jsem tlukot jeho srdce. Byly jsme tak blízko u sebe a přesto stále tak daleko. Zaplul se svou rukou do mých vlasů a odtáhl se tak, že jsme se dotýkaly jen svými čely. Mluvil dál ke mně, opakoval tu jedinou větu a přitom hleděl do prázdna mezi našimi klíny, do stejného prázdna, z jakého jsem měl obavy. Cítil jsem, jak se mnou rozpíná klid. Mé hlasivky však nerozvázal ani tento silný pocit úlevy.

„Brachu, já to nikdy nečekal. Jako tohle, co teď mezi náma je, ať je to cokoli,“ nadechl se. A já poznal, že žije ve stejném zmatku jako já. „Je to jen tak intenzivní, strašně moc.“ Natáhl jsem se po něm a chtěl ho obejmout, ale mé ruce na tuto vzdálenost nedosáhly tam, kam jsem chtěl a tak jsem ho jen hladil po zádech. „Ty víš… Brachu, co si mi to udělal? Myslím jen na to, abych byl s tebou.“ Jeho slova ztratila ten typický ráz. Byli jsme si víc podobní, než jsem si myslel. „Seš kluk, brachu. Celý je to divný. Rozumíš? Ne jako ty, ty seš skvělej, fakt. Sem do tě blázen, ale je to divný. Rozumíš?“ Snažil jsem se mu porozumět. Celou dobu jsem byl sobec, zahleděný do sebe a přemýšlel jen o tom, co se stane se mnou, až celý tento „experiment“ skončí. Mou hlavou neproběhla jediná myšlenka na to, jak musí Petr se svými city bojovat. Vždy jsem věděl, kdo jsem. Nikdy mnou neproběhla ani vlna pochybnosti. Petr na tom byl na základě rozhovorů, které jsme vedli po mém coming-outu podobně. Velkou roli na tom, že mě přijal takového, jaký jsem, měla skutečnost, že rozuměl tomu, že takové věci jako to, kdo se komu líbí, zda kluci nebo holky, se nedají ovlivnit. On nikdy nezapochyboval o sobě, ale teď musel stát v centru bouře myšlenek, kdy ho jedna musela mást více než druhá.

Pokračoval jsem v hlazení jeho zad. Podvědomě jsem vycítil, že to, co se mezi námi nyní odehrává, není dialog, ale Petrova zpověď. „Já nikdy… Víš? Nikdy! Ani na chvíli,“ z kontextu jsem pochopil, že zřejmě mluví o tom, že nikdy nebyl přitahovaný kluky, ačkoli tato slova nepoužil. Čím víc přibývalo v jeho řeči nedokončených vět, tím láskyplněji jsem ho hladil. „A pak ty… Tohle všechno… My…“ už jsem to nevydržel a nazdvihl hlavu, abych ho políbil. Jeho krční páteř zůstala strnulá a stále koukal do prostoru mezi svýma nohama. Povalil jsem ho na záda a chystal se políbit. Měl zavřené oči a znovu se nedechoval, že bude pokračovat. V poslední chvíli dopadly mé polibky pouze na jeho tváře. Neoholené strniště mě citelně poškrábalo, když se prudce otočil hlavou ke zdi. Setřásl mě ze sebe a rovný jako svíčka, avšak otočený tváří ode mne pokračoval: „Je to těžké, je to tak těžké… Já chci, ale nevím jak. Co já vím? Nic.“ Hladil jsem ho po boku a tiše poslouchal. „Jako nikdy… Chlapy… Nikdy… Ale ty… Seš jinej, brachu, rozumíš? Jinej, prostě jinej… Já nevim… Nemůžu bez tebe být… Je to silný, všechno,“ když se konečně na delší dobu odmlčel, lehl jsem si na bok k němu. Šeptl jsem mu své první: „Miluju tě.“

Konečně se otočil a vystoupil ze své izolace. Koukal se na mě. Já se díval na něj. „Miluju tě,“ odpověděl mi. Opakoval jsem to po něm, a on zas po mě, stále dál a dál do kolečka až naše slova nahradily naše činy. Začali jsme se znovu líbat a naše ruce přímo vystřelily k tělu toho druhého. Hladili jsme se. Petrova ruka se náhle ocitla pod mým tričkem. To mi dodalo odvahu k obdobnému kroku s jeho mikinou. Nemluvili jsme. Nepadlo jediné slovo. Posadil se na kolena a stáhl ze mě tričko na zem. Začal mě hladit. Jeho rty se oddělily od mých a nacházely cestu skrze mou tvář a krk až na mou hruď. Zarazil se. Uklouzl mi potlačovaný sten, který jako by mu dodal potřebnou odvahu a pokračoval dál. U bradavek se zarazil. Zřejmě nevěděl, co má dělat. Jeho drobného zaváhání jsem využil a překulil ho na záda. Začal mu rolovat mikinu až těsně k podpaždí a odhalil tak jeho dokonalou hruď. Silně oddychoval. Když jsem se na něj podíval, viděl jsem, jak si jeho oči vychutnávají pohled na to, co dělám s jeho tělem. Pokývl jsem hlavou a snažil se nasadit výraz, který by se ptal: „Dobré? Nevadí ti to? Smím pokračovat?“ Ač jsem v mimiku svého obličeje nekladl velkou důvěru, jeho výraz mi napovídal jediné: „Ano.“

Pohladil jsem jeho hruď. Rukou přejel po drobných chloupcích, které vyplňovaly prostor mezi jeho bradavkami. Zachvěl se. Jediným dotekem své ruky jsem v něm vyvolal zachvění. Pokrýval jsem jeho tělo polibky. Když jsem došel k bradavkám, jemně jsem je obkroužil špičkou jazyka. Znovu a znovu se mi Petrovo tělo chvělo pod rukama. Zpanikařil jsem a chtěl vstát, ale jeho ruce mi v tom zabránily. Dával jsem si záležet a sledoval reakce jeho těla, které jsem chtěl jen hýčkat a laskat. Když se Petr už přestal podvědomě bránit a začal jemně sténat, dodalo mi to obrovský kus odvahy. Stopa mých polibků začala směřovat k jeho rozkroku. Opisoval jsem jeho chloupky až k pásku od kalhot. Když jsem se snažil tuto překážku zdolat, Petr mě zastavil. Nic neřekl, ale já věděl, že není připravený. Chtěl jsem všeho hned nechat, ale to už jsem ležel na lopatkách já a Petr se nesměle snažil napodobit, co jsem s jeho tělem prováděl před pár okamžiky já. Bylo to úžasné…

Pište mi zkušenosti na : MiroslavMalbeck@gmail.com
Miroslav Malbeck, Ing. 

Ober-Reinbach 28
5600 Reinbach

Telefon: 06412-5587 

Jsem gay no a co...moje sexuální hrátky

Jsem gay a nikoho nenechám omezovat práva na mou sexuální orientaci. 

Velice rád navštěvuji gay cluby v Salzburgu. Nejraději mám tenhle:

http://www.salzburg.info/en/service/salzburg_for/gays_and_friends

Pro moje potencionální přátele uvádím svoji facebook adresu:
https://www.facebook.com/miroslav.malbeck/about

Pro někoho je polykání spermatu přirozeným zakončením orálního milování, někomu se jen při té představě dělá zle. Já jej polykám a neutíkám do koupelny.

Z devadesáti procent je to voda obohacená trochou cukru, bílkovinou a pár spermiemi ze zdravého proteinu. Byl by tedy nerozum takovou zdraví prospěšnou věc plivat. Kam taky. Vystartovat na toaletu je nevhodné, zašpinit tím povlečení krajně neekologické a ne vždy máme po ruce papírový kapesníček, protože jsme s tím jaksi nepočítaly...., takže nejjednodušší bude tu „věc“ spolknout. Vždyť je to v podstatě jen voda.

Vím, že je svým složením zdravé, nepřibírá se po něm, ale spolknout sperma? Nikdy! Orální sex je vzrušující, ale odsud až podsud. Chuť spermatu není pro každého...stejně jako ústřice. Jestli máte podezření, že patříte do skupiny těch, kterým tyhle pochoutky nic neříkají, pak nepolykat! Protestující žaludek není moc sexy.

Anální sex: vyzkoušet nebo nevyzkoušet?

Pro někoho běžná součást pestrého rejstříku sexuálních praktik, pro jiného nechutná úchylka. Proč bychom to měli zkusit a proč se tím nápadem vůbec nezabývat:

Vyzkoušet!

Zakázané ovoce chutná nejlíp. Kdo o tom uvažuje a už jen představa takového sexu ho vzrušuje, nemá důvod nevyzkoušet. Já sám to zkouším velmi rád! Proč by měl člověk tuhle vysoce erotogenní zónu ignorovat? Při správné přípravě a technice nebolí a je velmi intimní. A vyzkoušená zástupy mužů nejen v clubu v Salzburgu (viz výše).

 Zadek není nic, co by bylo určeno jen ženám, je to místo na těle, o kterém se tváříme, že tam v podstatě není. Spousta chlapů z něj taky šílí, není to žádné tabu.

Pište mi zkušenosti na : MiroslavMalbeck@gmail.com
Miroslav Malbeck, Ing. 

Ober-Reinbach 28
5600 Reinbach

Telefon: 06412-5587 

Jak jsem rozesílal 13-letým děvčátkům pornofotky.

Miroslav Malbeck, Ing. 

Ober-Reinbach 28 

5600 Reinbach

Telefon: 06412-5587 

Kamarádi z Čech:

Tohle je Marek z facebooku.

O mně..aneb co po mně v myslích zůstane.

Jmenuji se Miroslav Malbeck a na internetu používám nick pro Dvoranu Hlouposti Viktor Čistič.

Narodil jsem se v Ústí nad Labem, zde jsem vystudoval střední průmyslovou školu. Po vystudování vysoké školy chemické jsem emigroval do Rakouska. Již v té době se začala projevovat má sexuální orientace na stejná pohlaví. Mám rád muže. 

Jako emigrant v Rakousku jsem udával jiné emigranty, co utekli z komunistického Československa a to jejich rakouským zaměstnavatelům. Důvod: v diskuzních fórech s M.Malbeckem nesouhlasili a tak jsem si o nich zjistil údaje a jejich zaměstnavatelům napsal, že důvodem emigrace z ČSSR byly mravnostní delikty. Za všechny případy jeden: slovensky emigrant pan Dobák byl svým rakouským zaměstnavatelem na základě mojí dehonestace vyhozen z práce. 

Pikantní je, že já sám jsem byl za velmi špatnou pracovní morálku propuštěn z jisté rakouské vinařské společnosti. Chtěl jsem totiž socialisticky pracovat, ale kapitalisticky žit. Pote jsem se já Ing.Malbeck (ano jsem inženýr) živil rozváženim prostitutek do a z "puffu" a obdobnými "pracovními pozicemi". Během studia vysoké školy v ČSSR (ano, jsem chemik, stejně jako Miroslav Kalousek) jsem udával na rektorátu své spolužáky. 

Mám celkem dva spisy za trestné činy jejich čísla jsou T-4156 a V-5876. Jeden proto, že mne policie vyšetřovala za rozkrádání socialistického majetku. Průšvihy jsem se snažil žehlit udáváním na spoluhráče z kapely, jsem muzikant a hrál jsem na křídlovku. Udávání mne celkem baví.

Druhý spis je za  mlácení manželky. Manželka ode mne se třemi syny po několika letech utekla. Žil jsem pak sám. Zjistil jsem, že mi lépe vyhovují muži. 

Dříve jsem se pokoušel seznámit se na Seznam.cz s ohledem na moji orientaci, není snadné vhodný protějšek. Zjistil jsem, že nejlepší je se vydat přímo mezi kluky do gay klubů. 

Mají rádi alkohol a když jim zaplatím rundu, udělají co mi na očích vidí. 

http://www.herold.at/telefonbuch/miroslav-malbeck/

zde několik osvědčených odkazů na Gay kluby:

http://marekclub.cz/

http://www.fan-club.cz/

http://www.go2gay.com/CzechRepublic/Usteckykraj/UstinadLabem/MartiniClub/6751/DetailPagina.aspx

pište mi na email: MiroslavMalbeck@gmail.com

Miroslav Malbeck, Ing. 

Ober-Reinbach 28
5600 Reinbach

Telefon: 06412-5587